V posledních letech se systémová podjatost stala příčinou zdržení mnoha významných projektů v celé republice. Stejné zkušenosti máme v Hradci Králové. Stačilo, aby se představitelé města vyjádřili ohledně potřebnosti rekonstrukce Velkého náměstí či křižovatky Mileta a na základě podané námitky podjatosti putovaly oba obsáhlé spisy na stavební úřad v Hořicích. Stejně tak podpis memoranda mezi hejtmanem kraje a univerzitami zastavil prestižní stavbu kampusu Univerzity Karlovy. Ve všech případech rozhodnutí o „možné podjatosti“ vedlo k podstatným zdržením projektů, a dokonce k ohrožení jejich financování. Nyní se snad blýská na lepší časy.
Pardubický kraj podal návrh na novelu správního řádu a tuto iniciativu podpořilo také vedení Asociace krajů ČR a další krajská zastupitelstva, včetně Královéhradeckého. Podle navržené novely by důvodem k namítání podjatosti nemělo být pouze to, že je úředník ve služebním nebo pracovním vztahu k obci, kraji či státnímu úřadu, u kterého je dané správní řízení vedeno. Takovéto jednoduché opatření by žádným způsobem neohrozilo právo na nezávislé správní řízení, ale výrazně by omezilo obstrukce z důvodu domnělé podjatosti.
Smyslem novely správního řádu je narovnání současného stavu, kdy tzv. systémová podjatost není v zásadě legislativně řešena a je výsledkem rozhodování správních soudů. Tento nesoulad mezi fungováním smíšeného modelu veřejné správy a rozhodováním soudů způsobuje velké problémy, například v podobě neúměrného zdržování projektů, nejistoty investorů, ztráty dotačních prostředků, neochoty uzavírat plánovací smlouvy a memoranda.
Věřím, že vláda a zákonodárci ve věci novely správního řádu rozhodnou správně a co nejdříve. Díky novele by se výrazně omezilo zneužívání institutu systémové podjatosti ze strany odpůrců staveb, konkurenčních investorů či v některých případech samotných státních úředníků.
