Již jsme si zvykli, že občasné soupeření mezi krajskými městy Hradec Králové a Pardubice patří ke koloritu života ve Východních Čechách. V oblasti sportu, společenských a kulturních akcí může být taková rivalita přínosná, avšak v ostatních oblastech obě města úzce spolupracují. Radnice Hradce a Pardubic připravují společnou rozvojovou koncepci, společně vyjednávají dotační prostředky a pravidelně se scházejí nad tématy Hradecko-pardubické aglomerace. Nyní by obě města měla spojit moderní dvoukolejná železniční trať.
Právě dobré dopravní spojení obou měst je základní podmínkou rozvoje vzájemných vtahů. Zatímco „Hradubická“ silnice I/37 se dočkala několika rozšíření a dnes se jedná o silnici pro motorová vozidla s maximální povolenou rychlostí 110 km/h, zdvoukolejnění a modernizace železniční tratě mezi oběma městy se teprve připravuje. V podstatě nejvýznamnějším pokrokem od zprovoznění tratě v roce 1857 byla její elektrifikace v roce 1965. Jedná se o značný nepoměr, pokud si uvědomíme, že železniční doprava je vhodná nejen pro velkoobjemové přepravy na delší vzdálenosti, ale významnou roli sehrává i v příměstské dopravě. Navíc železnice, ve srovnání s automobilovou dopravou, vykazuje nižší náklady, vyšší kapacitu a zejména vyšší bezpečnost a šetrnost k životnímu prostředí. Na železnici nehrozí dopravní zácpy a zabírá méně prostoru v krajině.
Také z výše vyjmenovaných důvodů je koridor pro zdvoukolejnění železniční trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi vymezen v základních nástrojích územního plánování – celostátní Politice územního rozvoje České republiky, v krajských Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého i Pardubického kraje, v Územním plánu města Hradec Králové (včetně připravovaného nového Územního plánu Hradce Králové). Jedná se o dlouho připravovanou stavbu, která svým významem přesahuje region Východních Čech.
Samotné zdvoukolejnění je rozděleno na tři etapy, přičemž první etapa již byla dokončena (Stéblová – Opatovice nad Labem) a nyní je projektována etapa druhá (Opatovice nad Labem – Hradec Králové) a třetí (Pardubice – Stéblová). Koridor pro stavbu je určen stávající tratí a jeho součástí bude nejen výstavba druhé koleje, ale také nová zastávka v Březhradu a modernizace souvisejících objektů a staveb na dráze, včetně všech přejezdů a přechodů. Zahájení druhé etapy je plánováno na rok 2018.
Přínosy pro cestující budou spočívat zejména ve vyšší četnosti spojů a zkrácení cestovních dob. Výhledově je počítáno se dvěma páry rychlíků a dvěma páry osobních (zastávkových) vlaků každou hodinu. Ministerstvo dopravy plánuje také pořízení nových vozidel pro obsluhu této trati. Zdvoukolejnění přináší také významnou vazbu na 1. a 3. tranzitní železniční koridor (Německo – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Rakousko, Německo – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Ostrava – Slovensko). Zdvoukolejnění trati znamená i možnost zřízení dalších zastávek, které se následně mohou zapojit do systému příměstské železnice Hradecko-pardubické aglomerace. Tento aspekt může být důležitý zejména při naplnění očekávaného rozvoje pracovních příležitostí v lokalitě Opatovice nad Labem (ve strategickém křížení dálnice D35 se silnicí I/37 a tratí č. 031).
Z pohledu cestujících bude jistě významné i zvýšení spolehlivosti dopravy, navíc se díky dvěma kolejím eliminuje většina nutných výluk, protože vlaky budou v případě oprav a dalších událostí využívat druhé koleje. Směrové oddělení provozu také eliminuje riziko vlakových neštěstí, kdy právě na této trati došlo v roce 1960 u obce Stéblová k dosud nejtragičtější srážce vlaků v dějinách české železniční dopravy.
Modernizace tratě bude znamenat také zvýšení stupně zabezpečení přejezdů na území města, zřízení protihlukových stěn podle současných (přísnějších) norem a dojde také k částečné rekonstrukci nástupišť na hradeckém hlavním nádraží. Dva současné přechody a jeden přejezd budou nahrazeny mimoúrovňovými kříženími a projekt počítá i s rozšířením podjezdu v ul. Pražská/Gočárova, což jsou významné kroky pro zlepšení propustnosti území a zvyšování bezpečnosti. Právě mimoúrovňová křížení mohou zabránit vážným tragédiím. Jedna z nich se v roce 2003 stala přímo na „Hardubické“ trati, kde na nezabezpečeném březhradském přejezdu došlo ke střetu vlaku s linkovým autobusem MHD. Dalším neslavným příkladem je srážka rychlovlaku Pendolino s kamionem v obci Studénka. Po této tragédii se ministr dopravy zcela jasně vyjádřil pro budování mimoúrovňových křížení, která poskytují nejvyšší možný stupeň zabezpečení pro cestující ve vlacích i na silnici.
Směrový návrh železniční tratě a mimoúrovňových křížení je veden s ohledem na minimalizaci záboru soukromých pozemků. Přesto s sebou realizace takto významné dopravní stavby, vedené zastavěným územím města, přináší i konflikty mezi různými zájmy. Konkrétním příkladem může být občanská aktivita, jejímž cílem je zachování dvouřadé jírovcové aleje v Opatovické ulici v Hradci Králové. Město v tomto případě bude usilovat o to, aby realizací zdvoukolejnění nedošlo ke zhoršení životního prostředí a zásah do stávající zeleně byl minimální.
Z pohledu rozvoje města patří zdvoukolejnění a lepší napojení na národní a nadnárodní železniční koridory k zásadním prioritám. Zbývá dodat, že naznačené úpravy tratě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi tvoří pouze jednu z etap plánované modernizace železniční dopravy ve Východních Čechách. Po dokončení tohoto úseku bude možné pokročit i v přípravách zkapacitnění a rekonstrukcí tratí Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov, Hradec Králové – Jičín – Turnov a Velký Osek – Hradec Králové – Choceň.
