Každý, kdo se někdy pokusil zlepšit věci kolem sebe, ví, že tvořit je náročnější než bořit. Považuji za nutné reagovat na řadu výpadů, rozhodně nikoliv náhodných, vedených vůči rozhodnutím vedení města a evidentně i vůči mé osobě. Za vším stojí určitá skupina lidí, stále stejná, která si dala prokazatelně za cíl napadat veškerý rozvoj města. Řada našich rozhodnutí je negována, často na základě smyšlených argumentů, neověřených tvrzení, překrucování fakt. A tak je veřejnosti vnucován pokřivený obraz reality.

Investoři, kteří mají zájem investovat v našem městě, se nestačí divit, kolik překážek je jim kladeno. Ale dle názoru zmíněných kritiků je toho zřejmě málo, chtějí vše ještě komplikovat. Když jsme tázáni, co děláme pro rozvoj podnikání a tím i pracovních míst zejména pro mladé perspektivní lidi, je těžké odpovědět. Mladí odcházejí za lepšími příležitostmi, poněvadž jakákoliv podnikatelská aktivita je zde po zásluze potrestána.

Co mě však znepokojuje nejvíce, je rostoucí negativismus na všech frontách. Existují skupiny „profesionálních bořičů“, lidí, kteří sami sice nic nedokázali, ale vytrvale bojují proti všem a všemu. Jejich agresivita roste, neštítí se polopravd, překrucování skutečností, demagogie, populismu. Nemají problém někoho pošpinit a poplivat.

Demokracie je krásná, ale velmi choulostivá, jsem velmi rád, že jsem se v roce 1989 zasloužil o její návrat do naší vlasti. Demokracie je o svobodě a zodpovědnosti, ne o tom, že si každý může dělat beztrestně, cokoliv chce.

O těchto prázdninách jsem byl na dovolené v Itálii, kam jsme jezdili s dětmi, když byly malé, protože je tam písčitá pláž a daleko do hloubky. Všiml jsem si skupiny chlapců, kteří byli s rodiči na pláži vedle nás. Bylo jich šest a čtyři z nich stále stavěli z písku krásné hrady, bábovičky a zajímavé stavební prvky. Další dva se naopak vyžívali v tom, že jim výsledky jejich snažení ničili a bořili, hrady z písku rozkopávali, přičemž z toho měli stejnou radost jako ti, kteří to stavěli. Tak to funguje i u dospělých, lidé jsou prostě takoví. Někteří se snaží o něco nového, pozitivního, konstruktivního, přičemž se samozřejmě nemusí vždy vše podařit. Jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Další pouze kritizují, sami nic nedělají, nejsou za nimi žádné výsledky jejich práce a pouze napadají druhé. Mají velkou radost, když mohou něco poškodit a někomu ublížit.

Naštěstí takovýchto lidí máme v Hradci Králové málo. Většina je slušných a chápavých. Těch, kteří věří ve své město a demokratickou volbu, kde vyhrávají ti, co dostanou více hlasů. Proto jsem rád, že mohu být náměstkem primátora v Hradci Králové už druhé volební období. Za to děkuji všem svým voličům a opět opakuji, že svoji funkci budu zastávat nejlépe, jak umím. Zároveň jsem připraven vést otevřenou diskusi o našich rozhodnutích s kýmkoliv, kdo má opravdový zájem o to, jak bude naše město v budoucnosti vypadat, a jehož názory nejsou ve shodě s námi navrhovaným řešením.