Mladá fronta DNES | 30.5.2015 | Rubrika: Kraj Hradecký | Strana: 1 | Autor: Petr Záleský | Téma: Magistrát města Hradec Králové

Přestože hradecké letiště bude mít jako první v Česku nový „přistávací systém“ IFR, chce se dál soustředit spíš na menší lety. Přijímání velkých letounů by přitom nemuselo stát astronomické sumy.

I když hradecké letiště vloni odbavilo o devět procent více cestujících než v roce 2013, oproti Pardubicím si stále musí připadat jako chudý příbuzný, přestože i sousední aeroport se potýká především s velkým úbytkem ruských pasažérů. Ale už brzy může být vše jinak. Není to příliš drahé ani technicky složité, a přitom do Hradce bude s největší pravděpodobností přilétat daleko více lidí než dosud. Místní letiště bude jako vůbec první v republice vybavené systémem IFR, které umožní přistávat i v podmínkách, jež mají daleko k ideálním.

„Když to dobře půjde, od poloviny října by se zde mohlo přistávat i za ztížených podmínek a tím pádem můžeme očekávat daleko častější lety. Pracujeme na tom více než dva roky, podílí se na tom i ministerstvo dopravy a obrany a armáda nebo Úřad civilního letectví. Naše letiště zpřístupníme hlavně zájemcům z ciziny, kteří sem zatím nelétali, protože neměli jistotu, zda vůbec přistanou,“ říká ředitel Leteckých služeb Vladimír Griga, jenž stručně popisuje princip : „Bude se využívat palubní zařízení letounu, kterému jen vytvoříme podmínky, aby tady mohl přistát.“

I přes novou „navigaci“ se údajně zatím nedá očekávat, že by z Hradce byly odbavovány charterové lety. Kromě vysokých nákladů na výstavbu terminálu a další úpravy totiž existuje gentlemanská dohoda o „neútočení“ s Pardubicemi.

Poměrně mohutný budoucí progres širokého okolí hradeckého aeroportu je však patrný v novém územním plánu města. A právě i jeho spoluautor Tomáš Vymetálek by do „soutěže“ s Pardubicemi šel. „Byla by hrozná škoda dopředu se vzdávat charterových nebo cargo letů. Pardubice jsou omezené vojenským provozem letiště a Hradec by měl ve svém snažení vytrvat, přestože nyní nemá finance. Neměl by se vzdát třeba už z toho důvodu, že v současné době by přes nejrůznější zákony a vyhlášky nebylo možné postavit čtyřkilometrovou přistávací plochu jako má,“ zmiňuje Vymetálek přednost Hradce.

„Město přišlo o návrh integrovaného záchranného systému, a tak musíme změnit priority na letišti. Nejdůležitější je dopravní napojení, proto nyní aktualizujeme koridor severní tangenty a intenzivně jednáme i o věkošské radiále. Ale rádi bychom šli cestou byznys letů kolem 30 cestujících,“ přemýšlí náměstek primátora Jindřich Vedlich.

Že i na hradeckém letišti mohou bez problému přistávat opravdu velké dopravní letouny, před několika lety ilustroval Boeing 737. Úpravy, aby se tu pravidelně objevovala alespoň cargo letadla, by navíc nemusely být ani příliš drahé. „Kromě velkých palivových nádrží by se muselo předělat oplocení, protože nesplňujeme vzdálenost od středu dráhy. Nyní to sice není potřeba, ale kdyby se situace změnila, jednali jsme již s městem a myslím, že v souvislosti se ziskem soukromých pozemků by mohlo dojít k dohodě,“ uvádí Griga.

„O cargo letech zatím město neuvažuje, zřejmě by se musel objevit nějaký soukromý investor a současně být zvýšená kategorizace letiště,“ upozorňuje Vedlich, který si ale zároveň uvědomuje budoucí úlohu letiště: „Chceme pokračovat ve velmi úspěšném rozvoji různých firem na jeho území. Nejlepší by bylo, kdyby se zabývaly činností související s letectvím.“

Spoluautor územního plánu mluví rovnou o průmyslové zóně. „Letecké služby na sebe snadno navážou další aktivity: průmysl, výrobu, servisní haly a samozřejmě zaměstnanost. Jedna buňka průmyslové zóny se dobře rýsuje v bývalém areálu ČKD, další se ale bude rodit jen velmi těžko kvůli kvalitní zemědělské půdě. Na letišti ale žádná taková půda není a revitalizace by nebyla tak drahá, prostě je to ideální území pro rozvoj. Pokud by tady fungoval cargo terminál, velké podniky typu škodovka by to určitě využívaly,“ dodává Vymetálek.

Hradecké letiště vloni odbavilo 4 284 cestujících a eviduje přesně 30 013 takzvaných letových pohybů, nejvíce od zprovoznění zdejšího aerodromu v roce 2008.