Mladá fronta DNES | 14.6.2013 | Rubrika: Kraj Hradecký | Strana: 1 | Autor: Michaela Rambousková | Téma: Magistrát města Hradec Králové

Na první poslech zní to tvrzení nepochopitelně: Obyvatel Hradce Králové ubývá, ale je pro ně potřeba čím dál víc bytů. Může za to fakt, že roste počet starých lidí, město proto musí reagovat výstavbou bytů pro jednotlivce. Jinak hrozí, že osamělí důchodci brzy nebudou mít kde bydlet.

HRADEC KRÁLOVÉ  Doby, kdy Hradec Králové patřil mezi statisícová města, jsou už dávno minulostí. Od populačního boomu v 80. a 90. letech počet obyvatel krajského města stále klesá. Od roku 1990, kdy měl historicky nejvíc – 101 082 lidí, počet obyvatel žijících v Hradci poklesl o více jak 8 tisíc.

Proto se může zdát paradoxní apel autora vznikajícího nového územního plánu Hradce Králové Tomáše Vymetálka: „Je potřeba stavět další byty, jinak za patnáct až dvacet let můžeme mít populační problém.“

Vysvětlením je rostoucí počet důchodců. „Při tvorbě územního plánu jsme si nechali dělat demografickou prognózu. Počet obyvatel nad 80 let se nám do dvaceti let zdvojnásobí,“ varuje architekt Vymetálek. Podle přehledu Českého statistického úřadu před deseti lety v krajském městě žilo něco málo přes 15 tisíc lidí starších 65 let, loni jich bylo už 19 tisíc. Vliv na tento vývoj má životní styl i pokrok medicíny.

Nejenže se zvyšuje počet lidí v seniorském věku, roste totiž i počet těch, kteří žijí sami, takzvaně single. „Průměrný počet členů jedné domácnosti v České republice je nyní 1,34. Prognóza na zhruba patnáct let je taková, že se nám tento počet sníží až na 1,1. A na to musíme v územním plánu reagovat,“ vysvětluje Vymetálek, který o problému mluvil na středeční besedě MF DNES s primátory a osobnostmi Hradce a Pardubic. Pro lidi důchodového věku v Hradci zatím existuje několik set malometrážních bytů. „Speciálně pro seniory, ale i pro lidi pobírající například invalidní důchod máme domy Harmonie, kde je zhruba 550 dotovaných bytů,“ říká hradecký primátor Zdeněk Fink. To však už přestává stačit.

„Velká část bytového fondu, kde dnes lidé bydlí, je v panelákových domech. Mnoho seniorů ale nechce nebo nemůže bydlet někde v osmnáctém patře. Investoři proto budou vyhledávat místa pro takzvané seniorparky, jaké se staví v západní Evropě,“ představuje svou vizi Vymetálek. Půjde o budovy s maximálně dvěma patry, jež budou v dosahu centra i nemocnice a budou mít dobré spojení MHD.

Podobný projekt je naplánován v Kuklenách, kde by měl areál pro seniory se zelení, parkem a náměstím být v místech, kde v současné době stojí ruiny bývalé koželužny.

„Zástupci města mají na výběr dvě varianty domova pro seniory. Areál by měl být součástí rekonstrukce Malého labského náhonu, která se uskuteční na více než 14 hektarech,“ nastiňuje náměstek primátora Jindřich Vedlich mající na starost rozvoj ve městě.

Architekt Tomáš Vymetálek zároveň upozorňuje, že takzvané seniorparky nebudou klasickými domovy důchodců, jaké jsme znali doposud.

„Musíme se přizpůsobit tomu, že dnešní senior po šedesátce často nesedí doma v šátku u televize, ale jezdí na kole, cestuje po světě, lyžuje, poznává. Takoví lidé zoufale požadují vhodné zázemí,“ myslí si tvůrce územního plánu.

Moderní areály pro starší lidi by tak měly běžně mít třeba sklady na kola a lyže, ale také prostory, kde by senioři mohli aktivněji trávit čas s dětmi nebo vnuky, kteří je přijedou navštívit.

Velká část bytového fondu, který Hradec Králové má, je v panelákových domech. Většinou však jde o větší a tím i dražší několikapokojové byty.

Ceny nájemného jsou dalším z problémů, které lidi žijící jen z důchodu trápí a trápit budou.

Město může penzistům, kteří dávají většinu svého příjmu na bydlení, pomoci i dotací. Jak ale Zdeněk Fink přiznává, je to rok od roku horší: „Dřív jsme dávali příspěvek lidem, kterým náklady na bydlení převyšovaly 55 procent příjmu. V dnešní době nemáme příspěvky ani pro lidi, u nichž tvoří třeba 70 procent.“

Architektům nahrávajído karet i prognózy Českého statistického úřadu pro Královéhradecký kraj. Nyní je v kraji pouze 15,7 procenta lidí starších 65 let, ale za půlstoletí by jich mohlo být již 34,7 procenta. Nyní jsou v kraji pouze tři tisíce lidí starších 90 let. V roce 2040 jich má být víc než čtyřnásobek a v roce 2065 – z dnešních čtyřicátníků – už bezmála 23 tisíc.