Závěry z Dnů teplárenství a energetiky

České teplárny jednoznačně upřednostňují další využití domácího hnědého uhlí, které by měl stát přednostně zajistit pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, před dovozovým zemním plynem. To je hlavní bod desatera, na kterém se shodli účastníci jubilejního dvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové.

Jde o nejvýznamnější letošní konferenci v oboru v České republice, které se letos účastnili zástupci z partnerských asociací z Německa i Slovenska. Konference pod záštitou Teplárenského sdružení ČR přinesla také řadu novinek, inovací a rozšíření témat o další obory související s teplárenstvím. V rámci Dnů teplárenství a energetiky se uskutečnilo premiérové živé vysílání, které přenášela Elektrika.tv a o obsah se aktivně staral i Stanislav Cieslar – šéfredaktor časopisu All for Power, který realizoval cca 15 rozhovorů se zajímavými hosty – především s vedením Teplárenského sdružení, vybranými přednášejícími a vystavovateli. Všechny rozhovory jsou ke stažení na www.allforpower.cz

Zmíněné desatero nazvané „Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky“ obsahuje konkrétní body, které chce Teplárenské sdružení prosazovat při jednáních s vládou, zájmovými organizacemi atd.

Mezi jeho další významné body patří kromě požadavku dopracování energetické a surovinové koncepce s přihlédnutím k aktuálním změnám v Evropě a zejména SRN také konstatování, že plánované zvýšení poplatků za vytěžený nerost má být provedeno způsobem, který nezvýší cenu paliva pro teplárny.

„Změnili jsme organizátora a myslím, že s výsledkem můžeme být spokojeni. Úroveň akce se podařilo oproti minulým letům podstatně zvýšit,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

„Letošní konference byla ve spoustě parametrů rekordní. Na Dny teplárenství a energetiky se registrovala téměř tisícovka návštěvníků a představilo se na osmdesát firem. Nově jsme navázali spolupráci s asociacemi SOVAK a Českomoravskou elektrotechnickou asociací. S tou jsme připravili blok „Elektrotechnická zařízení jako zdroj úspor při provozu tepláren,“ říká Aleš Pohl, ředitel pořadatelské společnosti Exponex.

Konference byla koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Tomu se přizpůsobila skladba přednášejících. Slovo dostali významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností.

„Jednotlivé bloky se věnovaly jak politice státu a Evropské komise vůči teplárnám a dopadům současné legislativy, tak i problematice měst a obcí v dodávkách tepla i připravovaném zákonu o odpadech,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Blok pro technický management obsadil ve čtvrtek tři sály, páteční dopolední blok patřil ochraně ovzduší.

Mezi nejsledovanější přednášky patřil úvodní blok na téma energetická situace v Evropě a diskuse o energetické politice EU a jejich důsledcích ve střední Evropě. Čtvrteční program pak gradoval panelovou diskusí na téma: Vize 2030: teplo stále dostupné, kde přes dvě hodiny diskutovali s účastníky v publiku o budoucnosti teplárenství europoslanec Evžen Tošenovský, zástupci Teplárenského sdružení, města Hradce Králové a další.

TEPLÁRENSKÉ DESATERO: Verze aktualizace Státní energetické koncepce ze září loňského roku, která stále prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, počítá ve své tabulkové části s tím, že domácí hnědé uhlí bude při výrobě tepla pro soustavy zásobování teplem po roce 2020 masivně nahrazováno zemním plynem. Vlastníci teplárenských společností však jednoznačně upřednostňují další využití hnědého uhlí, které by měl stát přednostně zajistit pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Podporujeme dopracování aktualizace v plánovaných termínech, tzn. do konce letošního roku, se zohledněním posledního vývoje v EU a především v SRN.

TSČR monitoruje snahu vlády zvýšit poplatek za vytěžený nerost. Tato změna by měla být provedena takovým způsobem, aby nedošlo k dalšímu zvýšení cen paliva pro teplárny, a nezhoršilo se tak jejich postavení na trhu s teplem.

Vláda by měla věnovat maximální pozornost aktualizaci energetické legislativy – především energetického a horního zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a další legislativy s cílem zabezpečit větší stabilitu podnikatelského prostředí.

Za důležitou oblast považujeme i dopracování odpadové legislativy včetně plánu odpadového hospodářství ČR s respektováním energetického využití odpadu jako jednoho z nástrojů k efektivnějšímu využití odpadu, který současně přispěje ke snižování požadavku na primární energetické zdroje, jako je hnědé uhlí. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.

Za velmi důležitou považujeme implementaci směrnice o energetické účinnosti tak, aby byly minimalizovány náklady subjektů v ČR, byla na základě dopadové analýzy a vyhodnocení externalit zvolena nákladově efektivní řešení a nedocházelo k upřednostňování politicky líbivých opatření bez efektu. Pro naplňování směrnice je potřeba vytvořit také odpovídající prostor ve strukturálních fondech EU 2014+ (včetně modernizace rozvodů tepla) a zajistit vyhodnocování a kontrolu dosažených úspor energie.

Výnosy z aukcí povolenek by měly směřovat především do odvětví, která jsou zahrnuta do systému emisního obchodování EU ETS a jsou nucena zvyšovat účinnost a snižovat emisní parametry svých technologií. Považujeme za nezbytné provést legislativní změny v tomto směru a neprohlubovat diskriminaci mezi technologiemi.

Žádáme vládu ČR, aby při projednávání přípravy legislativy vymezující technické požadavky na nejlepší dostupné technologie (tzv. BREF), při přípravě směrnice o středních zdrojích znečištění, při vymezování podmínek veřejné podpory a při přípravě dalších předpisů EU, které výrazně dopadají na české subjekty, prosazovala specifika českého teplárenství v EU.

Považujeme za nezbytné dokončit notifikaci systému podpor v oblasti teplárenství do konce června 2014, aby nedošlo k dalšímu zdržení procesu z důvodu účinnosti nových pravidel veřejné podpory od 1. 7. 2014.

Pro další jednání o klimaticko-energetických cílech EU do roku 2030 požadujeme akceptovat maximálně jeden cíl v oblasti snižování emisí CO2, nezavádět žádný další cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu ani cíl pro energetickou účinnost. Do mechanismu snižování emisí je třeba zahrnout všechny emitenty ideálně zavedením uhlíkové daně i proto, že v systému emisního obchodování EU ETS je zahrnuto jen cca 40 % emisí. Systém považujeme za nefunkční a obáváme se, že neustálé reformy jen prohlubují jeho krizi a oddalují zásadní řešení při naplňování závazného cíle.

HLAVNÍ VÝSTUPY Z PANELOVÉ DISKUSE VIZE 2030: TEPLO STÁLE DOSTUPNÉ

Teplárny zásobují teplem přes 1,5 milionu domácností (třetinu ČR) a v evropském srovnání patří tento ekologický způsob zajištění tepla mezi nejlevnější. Vybudovaný systém zásobování teplem je z tohoto pohledu pro Českou republiku značnou konkurenční výhodou, a protože využívá převážně domácí surovinu, posiluje strategickou energetickou bezpečnost. Jistotu a nízkou cenu požadují zejména ta města a ty obce, které teplem zásobují také nemocnice a školy.

Budou teplárny schopny českým občanům stále garantovat nízké ceny? Z čeho budou vyrábět teplo a proč se nemůžeme spolehnout na tuzemské nerostné bohatství? Budeme ve vleku západní energetické lobby? To bylo hlavní téma diskuze.

„Žádný z 23 členů sdružení neplánuje do roku 2025 přechod z uhlí na zemní plyn. Důvodem jsou především ekonomika firem a konkurenceschopnost,“ zdůraznil Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR v úvodu panelové diskuse. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o necelých 200 korun na gigajoule. Bohužel ne všechny teplárny mají do roku 2020 nasmlouvány kontrakty na dodávku uhlí, proto je situace na trhu napjatá. Hájek v diskusi upozornil, že v případě pokračování těžby za limity by měla mít vláda v rukou nástroje, jak uhlí přednostně nasměrovat do tepláren a elektráren, které spalují uhlí s vysokou účinností. K ekonomickým dopadům přechodu tepláren na zemní plyn se vyjádřil ředitel Teplárny Strakonice Aleš Seitz: „Pokud bychom měli přejít na plyn, znamenalo by to pro nás jednorázovou investici 2,8 miliardy korun. Nevím, kdo by to zaplatil. A to neberu v potaz aktuální geopolitickou situaci, ve které se suroviny staly předmětem konfrontace.“ Už od roku 1994 využívá Teplárna Strakonice pro svůj provoz uhlí a kontrakt na jeho dodávky má do roku 2020. Tato stabilita teplárně umožňuje investovat, rozvíjet se a zajišťovat konkurenceschopné teplo občanům, institucím i průmyslu ve Strakonicích.

Jindřich Vedlich, náměstek primátora Hradce Králové, potvrdil přínos a výhodnost centrálních dodávek tepla pro občany i instituce v Hradci Králové. Teplo je podle něj cenově dostupné a spolehlivé, rapidní zdražení by znamenalo pro mnohé odběratele – např. školy či nemocnici -„ekonomickou katastrofu“.

„Uhlí je dost pro všechny do konce století a teplárenství se bez něj neobejde,“ zdůraznil Jan Vondráš z konzultantské firmy Invicta Bohemica. Bylo by ale podle něj nutné prolomit tzv. limity. Jako příklad uvedl důl ČSA, který má současnou kapacitu 21 mil. tun, nicméně po uvolnění limitů by bylo k dispozici 400 mil. tun.

Pohled z Bruselu přítomným zprostředkoval europoslanec Evžen Tošenovský. Podle něj je EU v energetice bezradná. V Bruselu se mění politický postoj podle aktuální situace tu k obnovitelným zdrojům, tu k plynu atd. Trochu ve stínu, ale stále aktuální, však zůstává otázka využití uhlí. „Platí, že EU zatím preferuje autonomní přístup každé země k vlastní energetice a doporučuje využití domácích zdrojů. V diskusi o energetické budoucnosti Evropy je nejdůležitější přinášet věcné argumenty a nepodceňovat význam uhlí pro energetiku jednotlivých států,“ uzavřel Tošenovský.

Vítězové 12. ročníku soutěže Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem

Na společenském večeru byly již tradičně uděleny tituly Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem. Tradiční vyhlášení výsledků 12. ročníku Projektů roku proběhlo při slavnostním večeru Dnů teplárenství a energetiky v Tereziánském dvoře v Hradci Králové. Ceny v podobě křišťálových komínů vítězům předával předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek, který připomenul, že: „Každoročně u nás vzniká v oblasti teplárenských zdrojů a soustav zásobování teplem řada zajímavých projektů. Je potřeba veřejnosti připomínat, že právě teplárny investují značné částky do modernizace svých provozů a mají významný podíl na zlepšování ovzduší.“ Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2013 získaly: V kategorii: Snížení tepelných ztrát – přechod na efektivnější horkovodní rozvody Teplárna České Budějovice, a. s.: Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu

Dožívající parovod nahradila Teplárna České Budějovice novým dvoukilometrovým horkovodem z předizolovaného potrubí z centrální předávací stanice až na sídliště Pražské předměstí. Po trase horkovodu byl proveden protlak potrubí pod frekventovanou Plzeňskou ulicí a horkovod překonává řeku po zvednuté rekonstruované technologické lávce. Na horkovodní systém bylo přepojeno šest výměníkových stanic, jejichž technologická zařízení byla zrekonstruována z parního na horkovodní provoz. Stanice zásobují teplem 2 802 bytů. Přechodem na efektivnější horkovody dochází k výraznému snížení tepelných ztrát o 31 000 GJ za rok i ke snížení emisí SO2, NOx, prachu a CO2. V kategorii: Rozvoj a využití obnovitelných zdrojů energie Dalkia Mariánské Lázně, s.r.o.: Zelená energie pro Mariánské Lázně

V prosinci roku 2013 byla v areálu mariánskolázeňské teplárny uvedena do provozu nová kotelna pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Zdroj zásobuje teplem 3300 domácností a lázeňské objekty. Městskou teplárnu má od roku 2008 pronajatou a provozuje ji společnost Dalkia Mariánské Lázně, s.r.o., která díky realizaci projektu v roce 2014 již dvakrát snížila ceny za teplo. Palivový mix zemního plynu a topných olejů nahradilo zbytkové dřevo z těžby mimo jiné z nedalekého Slavkovského lesa. Toto řešení, šetrné k lázeňskému prostředí, doplňuje ještě efektivnější využití biomasy při kombinované výrobě elektřiny a tepla a ročně se tím snižuje produkce CO2 až o 17 000 tun.

V kategorii: Rozvoj soustav zásobování teplem ČEZ Teplárenská, a.s.: Teplofikace města Ledvice

Ekologicky čistou a spolehlivou dodávku tepla s vysokým uživatelským pohodlím; to vše mají nyní v Ledvicích. Z nedaleké elektrárny byl vyveden tepelný napáječ do obce, kde bylo na systém dálkového vytápění napojeno 100 objektů s ročním odběrem 10 500 GJ tepla. Teplofikace Ledvic stála 40 milionů korun. Kompaktní objektové předávací stanice tepla v domech nahradily neekologické lokální kotle. Zatímco v elektrárně se zvýší emise prachu o 100 kg, ovzduší v obci bude čistší o 7,6 tuny prachu. To naplňuje jedno z hlavních opatření iniciativy „Stop prach“, jejichž aktéry jsou obce a města v blízkosti Lomu Bílina a Skupina ČEZ, resp. Severočeské doly, Elektrárna Ledvice a ČEZ Teplárenská.

Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ocenit úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení, které přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem, a k efektivnímu zajištění tepelné pohody bytových prostorů i energetických potřeb služeb a průmyslu. Od roku 2002 již bylo do této celostátní energetické soutěže nominováno celkem 112 teplárenských projektů. Titul Projekt roku však získalo jen 39 z nich. Další nominované projekty v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2013: Kategorie: Snížení tepelných ztrát- přechod na efektivnější horkovodní rozvody Teplárny Brno, a. s.: Přechod centra Brna z parovodů na efektivnější horkovody Teplárna Písek, a. s.: Rekonstrukce rozvodů a výměníku v areálu teplárny Kategorie: Rozvoj a využití obnovitelných zdrojů energie Teplárna Strakonice, a. s.: Rekonstrukce kotle ve Strakonicích s možností spalovat biomasu Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r. o.: Rozšíření výroby tepla z biomasy v Hlinsku Kategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem TEPLO T s.r.o., Tišnov: Rozvoj soustavy zásobování teplem v Tišnově TERMO Děčín a. s. (člen MVV Energie CZ): Připojení Centra Pivovar na soustavu zásobování teplem Dalkia Česká republika, a. s.: Obchodní centrum Šantovka v Olomouci připojeno na teplárnu Dalkia České republika, a. s.: Nemocnice Přerov připojena na soustavu zásobování teplem Počin roku 2013 Dalkia Industry CZ: Dodávka chladu pro Důl Karviná

Závěry z Dnů teplárenství a energetiky