Pam\u011btn\u00ed desku izraelsk\u00fdm letc\u016fm slavnostn\u011b odhal\u00ed z\u00e1stupci veden\u00ed m\u011bsta i kraje v ned\u011bli 4. z\u00e1\u0159\u00ed 2011 ve 14.00 hod. na kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9m leti\u0161ti p\u0159ed budovou Technologick\u00e9ho centra. Stane se tak p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti kon\u00e1n\u00ed leteck\u00e9 p\u0159ehl\u00eddky CIAF 2011. Izrael\u0161t\u00ed letci v roce 1948 v r\u00e1mci \u010deskoslovensk\u00e9 pomoci Izraeli absolvovali na zdej\u0161\u00edm leti\u0161ti utajen\u00fd pilotn\u00ed v\u00fdcvik. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti bude p\u0159ipomenuta i skupina jejich u\u010ditel\u016f – \u010deskoslovensk\u00fdch instruktor\u016f.<\/p>\n
\u201eDesku nechalo vyrobit M\u011bsto Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 a jej\u00edho odhalen\u00ed by se m\u011bli z\u00fa\u010dastnit i posledn\u00ed z izraelsk\u00fdch letc\u016f,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 n\u00e1m\u011bstek prim\u00e1tora Jind\u0159ich Vedlich a up\u0159es\u0148uje: \u201eP\u0159ijet by m\u011bli nap\u0159\u00edklad Natan Novick a bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed Daniela Shapira \u010di H. I. Swartzman. Velmi se na to setk\u00e1n\u00ed t\u011b\u0161\u00edm.\u201c Z \u010deskoslovensk\u00fdch instruktor\u016f p\u0159ijedou p\u00e1nov\u00e9 Miroslav Vojnar a Franti\u0161ek Jankech. \u00da\u010dast p\u0159isl\u00edbil velvyslanec St\u00e1tu Izrael v \u010cR pan Jaakov Levy. Ud\u00e1losti by se m\u011bli z\u00fa\u010dastnit i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed host\u00e9 leteck\u00e9 p\u0159ehl\u00eddky CIAF, nap\u0159\u00edklad ministr obrany \u010cR Alexandr Vondra a dal\u0161\u00ed host\u00e9.<\/p>\n
\u201eAkci po\u0159\u00e1d\u00e1me ve spolupr\u00e1ci s Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00fdm krajem, kter\u00fd p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti finan\u010dn\u011b podpo\u0159il vyd\u00e1n\u00ed publikace historika Zde\u0148ka Kl\u00edmy \u201eL\u00e9tali na kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9m nebi\u201c, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed fakta o t\u00e9to dosud m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 kapitole z historie hradeck\u00e9ho leti\u0161t\u011b,\u201c vysv\u011btluje Jind\u0159ich Vedlich. Sou\u010d\u00e1st\u00ed publikace je zvukov\u00fd dokument \u201ePiloti s Davidovou hv\u011bzdou\u201c. \u201eV tomto dokumentu publicistka a na\u0161e kolegyn\u011b v rad\u011b m\u011bsta Lenka Jaklov\u00e1 – inici\u00e1torka t\u011bchto vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed – zaznamenala v roce 1994 v Izraeli sv\u011bdectv\u00ed frekventant\u016f v\u00fdcvikov\u00e9ho kurzu.<\/p>\n
Lenka Jaklov\u00e1 vzpom\u00edn\u00e1: \u201eByl to v\u00fdjime\u010dn\u00fd \u017eivotn\u00ed z\u00e1\u017eitek hovo\u0159it se \u0161pi\u010dkami izraelsk\u00e9ho letectva, jako byl legend\u00e1rn\u00ed gener\u00e1l Mordechai Hod (Fein), kter\u00fd velel v \u0161estidenn\u00ed v\u00e1lce, nebo plukovn\u00edk H. I. Shwartzman), pozd\u011bji velitel izraelsk\u00e9 \u0161koly, \u010di dosud \u017eij\u00edc\u00ed Daniel Shapira, pilot \u2013 rekordman, l\u00e9taj\u00edc\u00ed na proudov\u00fdch st\u00edha\u010dk\u00e1ch. Vybavuji si, s jakou vd\u011b\u010dnost\u00ed vzpom\u00ednali na sv\u00e9 hradeck\u00e9 u\u010ditele, kte\u0159\u00ed je v neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b – v\u00fdcvik netrval ani t\u0159i m\u011bs\u00edce – odborn\u011b i lidsky p\u0159ipravili na jejich posl\u00e1n\u00ed.\u201c<\/p>\n
V dopise adresovan\u00e9m radn\u00ed Lence Jaklov\u00e9 dne 11. 5. 2011 Daniel Shapira uvedl: \u201eNem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed pochybnosti o tom, \u017ee bez \u010deskoslovensk\u00e9 pomoci bychom nep\u0159e\u017eili na\u0161i prvn\u00ed v\u00e1lku za samostatnost. Ve sv\u00e9m srdci chov\u00e1m hlubok\u00fd vztah k \u010desk\u00e9mu n\u00e1rodu, kter\u00fd n\u00e1s p\u0159iv\u00edtal s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nikdy nezapomeneme na Va\u0161i podporu v nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed dob\u011b existence na\u0161eho nov\u00e9ho st\u00e1tu.\u201c<\/p>\n
Publikace \u201eL\u00e9tali na kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9m nebi\u201cbude slavnostn\u011b pok\u0159t\u011bna p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavy s n\u00e1zvem \u201eZa\u010d\u00e1tek \u2013 \u010deskoslovensk\u00e1 pomoc pro Izrael 1948 \u2013 1949\u201c v pond\u011bl\u00ed 5. z\u00e1\u0159\u00ed v 16 hodin v Muzeu v\u00fdchodn\u00edch \u010cech. V\u00fdstavu zap\u016fj\u010dil Vojensk\u00fd historick\u00fd \u00fastav v Praze a za\u0161t\u00edtil ji hejtman Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9 kraje Lubom\u00edr Franc, ten tak\u00e9 izraelsk\u00fdm letc\u016fm a jejich u\u010ditel\u016fm t\u00e9ho\u017e dne ud\u011bl\u00ed pam\u011btn\u00ed listy Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9ho kraje.<\/p>\n
Slavnosti v hradeck\u00e9m muzeu se z\u00fa\u010dastn\u00ed tak\u00e9 plk. g\u0161t. v. v. ing. Miloslav Neuberg, p\u0159edseda 11. odbo\u010dky Svazu letc\u016f \u010cR a \u0159ada dal\u0161\u00edch host\u016f. Po zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavy se uskute\u010dn\u00ed moderovan\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s posledn\u00edmi sv\u011bdky vojensk\u00e9ho leteck\u00e9ho kurzu v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 v roce 1948.<\/p>\n
\u201eP\u0159ipom\u00edn\u00e1me si skute\u010dn\u011b v\u00fdjime\u010dnou ud\u00e1lost,\u201c up\u0159es\u0148uje plk. g\u0161t. v. v. Ing. Miloslav Neuberg a pokra\u010duje: \u201eV\u017edy\u0165 \u010ceskoslovensko bylo de facto jedinou zem\u00ed, kter\u00e1 v roce 1948 nab\u00eddla v\u010das nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edmu St\u00e1tu Izrael vojenskou pomoc. Sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to pomoci nebyly jen zbran\u011b, ale i vojensk\u00fd leteck\u00fd v\u00fdcvik. A nutno \u0159\u00edci, \u017ee Vojensk\u00e1 leteck\u00e1 akademie v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b poskytovala nejvy\u0161\u0161\u00ed leteck\u00e9 vojensk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed.V na\u0161em m\u011bst\u011b dosud \u017eije jeden z tehdej\u0161\u00edch u\u010ditel\u016f plk.v.v. Miroslav Vojnar (Weber). Hluboce si v\u00e1\u017e\u00edme t\u00e9to \u010din\u00adnosti \u010deskoslovensk\u00fdch i izraelsk\u00fdch letc\u016f.\u201c<\/p>\n\n\t\t